Povídání

Chřibský dogtrekking 3.4. – 5.4. 2009

Úvaziště
Úvaziště

Konečně tu máme jaro a začíná dogtrekařská sezona. Tentokrát úplně novým závodem v Chřibech. Původně jsem se hlásila na longovou trasu dlouhou 85km, ale okolnosti mě přinutily přehlásit se na krátkou midovou – 33km . Základna byla v rekreačním areálu Roštín Kamínka, a protože to mám z domu daleko co by kamenem dohodil, tak jsem se dostavila až v sobotu ráno. Ještě upřesním, že jsem na trať vyrazila s Bronko a Christy, Heretka s Gerynkou zůstaly doma a při našem odchodu dávaly štěkotem patřičně najevo svou nespokojenost. Takže hned po příjezdu se jdu podívat na startovní listinu, ale svoje jméno nikde nevidím. Chybička byla vzápětí napravena a já zjistila, že startuji druhá od konce. No paráda, budu čekat až do 9:09 než vyrazím. Čekání mi ubíhá rychle, tu se pozdravím s tímhle trekařem, tu zase s tamtím a než se naději stojím s holkama na startu. Vyrážíme po místním značení k Roštínské kapli ( 0,5km ), dále stoupáme po zelené až na Brdo ( rozhledna 3,2km ). Ač se to nezdá, začátek poněkud náročný, přes cestu hodně větví, stromů… Na Brdu se kochám krásným výhledem, dám psům napít a jde se dál. Z Brda po červené na Vlčák ( 6km ), Buchlovský kámen ( 9,5km ), hrad Buchlov (13,5km). Cestou předbíhám spousty dogtrekařů, ale i normálních turistů a slyším spoustu hlášek….jako: co to máte za černého tažného psa? …nebo…ti musheři jsou dobří oni furt běží, a kam běžíte, odkud běžíte a kolik kilometrů…..

Nebo…to se vám to běží, když vás táhne pes…atd.atd. Nějací dogtrekaři se ptali jak se jde se dvěma psy?. No parádně, jenom nesmí být přes cestu strom. To ho jeden podleze, druhý přeskočí a já abych nejlépe prošla skrz….kdyby to šlo. Ale momenty, kdy jsem musela odepnout šňůry a vymotat psy a sebe z padlých stromů, byly jenom dva….holky jsou celkem sehrané a běží jedna vedle druhé.

Brdo
Brdo

Z Buchtova vyrážím po zelené na Sv. Barboru ( 14,5km ) a potom na nejhorší úsek z celé trati. Tím je sestup Pod Břesteckou skalu přes Čertovo sedlo (16km ). Je to hrozné klesání, spousta kamenů a když mám ještě dva psy, tak je to mnohem horší. Každou půlminutu řvu po psech ať jdou pomalu, jednou jsem se i pár metrů vezla po zadku. No ale s velkou slávou jsem doskákala dolů. Pokračuji v pohodovém tempu, abych si trochu odpočinula, na Chabaně, kde je druhá kontrola (17,5km ). Následuje Dubový díl ( 20km ), pak jdem po zelené přes Salaš na Bunč (29km ). Odtud je to do cíle už jenom malinkatý kousek, cestou potkáváme pana fotografa, který mě informuje, že jsem první žena, která dobíhá do cíle….a už je tu cíl (33km ). Pořadatelé hlásily, že mám výborný čas, po kontrole povinné výbavy a napojení pejsků jsem se odebrala k hadici s vodou, bo Christa byla tak zaliskaná od blata, že jsem ji musela osprchovat. Pravda sebe taky, na mých nových běžeckých botkách nebyla vůbec vidět původní barva a mé lýtka taky nevypadaly dvakrát čistě. Tak šel pod vodu první pes a potom moje nohy. Převlékla jsem se, postarala se o psy a odebrala se do místní občerstvovací stanice. Kde jsem slupla polívku, kterou jsme dostali v rámci startovného a vypila kofolu. Asi hodinku jsem ještě rozebírala s ostatními trekaři záludnosti tratě a naše pejsky a pak jsem se vydala domů.

1. místo
1. místo

Druhý den bylo vyhlášení výsledků, na které jsem se dostavila i s Honzíkem. Ten okamžitě odhadl, že zde bude asi spousta legrace, tak hnedle vyrazil na prolézačky. Ještě předtím ovšem všem ukázal jak umí vodit Bronku, jak se po ní válí, tahá psa ležícího na zádech za nohy a to samé předváděl i s Christy. Mají to s ním holky těžké. Lidé si ho chodili fotit a obdivovali trpělivost belgičáka a choda. Někdo mi dokonce řekl, že maliňáka s takovou povahou ještě neviděl….já ano, ale bylo to jenom jednou..

Přebrala jsem ceny, zapózovala fotografům, ještě jsme chvíli pobyli na pískovišti a jelo se domů.

Díky moc Julči a Markovi za krásný trek. Začátek sezony se opravdu vydařil….

.

.

další fotky >>


Administrace | Vytvořila bobika.own.cz © 2009 - 2010